Proč vzniklo KITCHEN APOTHEKE  a proč tolik věřím, že zdraví může začínat i v kuchyni

Ráda vařím, ale nebylo to tak vždycky. Třeba před čtyřmi lety jsem se každé ráno plížila do kuchyně s pocitem "do pr***e, co s TÍM budu dělat". Od malička jsem měla spoustu drobných zdravotních problémů, které se s věkem dost nabalily. 

KITCHEN APOTHEKE vznikla, abych ukázala, že strava léčí

Nechci tu vypisovat co tomu zjištění předcházelo, spíš co následovalo. Byla jsem ráda za to, že už konečně po letech trápení mám diagnózu, a dokonce jinou než akutní deprese (a to není vtip, byla jsem úplně na dně). 

Po dlouhých peripetiích jsem až v dospělosti  zjistila, že mám nějaké choroby, který se léčí dietou. Na ruce jsem měla malého Matěje, kterému bylo pořád něco, co jsem nechápala. Stále naprosto děsivě plakal, byla jsem strašně sama a bylo mi opravdu zle. Jednoduše na umření. A do toho diagnózy a dieta, se kterou jsem byla úplně ztracená.

Konkrétně mi před lety diagnostikovali najednou zhruba toto:

• syndrom dráždivého tračníku (IBS)
• celiakii
• syndrom histaminové intolerance
• nespecifické zánětlivé onemocnění střev (IBD)
• syndrom propustného střeva
• syndrom přerůstání bakterií tenkého střeva (SIBO)
• zánět žaludku
• koliky se sklonem praskání střevních stěn 
• dichokolon (dlouhé střevo)
• poruchu hybnosti střev (také líné střevo - leaky gut)
• nejedna potravinová alergie a intolerance (soja, karob, bílkoviny živočišných mlék)
• a další a další latinská slova, co neumím ani napsat.

Celkově se dodnes v tom shluku moc nevyznám a myslím si, že jedno spíš zavinilo druhé, takže jsem si jistá, že dnes je můj stav několikanásobně lepší a některé "choroby" prostě zmizely právě díky zdravému životnímu stylu, zejména stravě. 

Určitě už nemám problémy se zánětěm žaludku, refluxem, SIBem, kolikami.

Alergie držím pod kontrolou a HIT se objevuje zejména u dietních chyb a při jiných nemocích, takže je u mě určitě pouze důsledkem, nikoli příčinou. 

Zánětlivé onemocnění střev a zároveň syndrom dráždivého tračníku mám oboje diagnostikované a přesto netuším dodnes, jak je možné mít dvě tak podobné choroby zároveň, ale říká to biopsie a nějaký papír od lékaře. Pro mě je důležité hlavně to, že vím jak mi bylo strašně zle a jak je mi teď dobře, ať se to jmenuje tak či tak. Ale pokud chcete držet nějakou konkrétní dietu, je dobré to zmínit narovinu, že v tom nerozlišuji. Od paní primářky vím, že nemám "naštěstí" Crohnovu nemoc, problém je že nemám ani typickou ulcerozní kolitidu, ale třetí, méně známý typ zánětu - nespecifický, vykazující příznaky obou variant. Považuji za největší problém to, že se o této nemoci nemluví a vlastně mezi "crohnáky" se mi moc pochopení nedostalo. To že vím moc dobře, jak jim je ale můj problém nemá známé jméno, mi život neulehčilo. 
Nicméně s postupujícími roky se cítím ,že mě více dělá problém tlusté střevo, tračník a celkově odpovídám příznaky nyní spíš tomu, že mě trápí ulcerozni kolitida.

Aby toho nebylo málo, synovi v té době konečně díky mým diagnózám lékaři věnovali více péče a potvrdili mu alergii na bílkoviny živočišných mlék (ABM), soju. Vadí také mu potravinová aditiva, kypřidla, ochucovadla, karob, exotické suroviny, siřičitany. Protože je ale  se mnou na mé dietě, velmi mu to prospívá a obtíže se projevují pouze při požití alergenů nebo při jídle mimo domov.

Změnou stylu vaření jsem se začala uzdravovat

Jak říkám, byla jsem úplně vyřízená a po diagnostice se mi až tak moc neulevilo, protože jednak to všechno znělo hrozivě a za druhé jsem netušila, co s tím vlastně mám dělat. Ale pak jsem vystřízlivěla právě v kuchyni, kde jsem měla stvořit poživatelné, výživné a dieteticky korektní jídlo několikrát denně pro celou rodinu s paletou požadavků. Prostě jsem se musela znovu vzchopit a krok po kroku jsem se učila co a jak. 

A kupodivu uzdravování šlo ruku v ruce. Pomalu, po krocích, stejně jako vaření.
Přestože jsem i dost často šlápla prostě vedle a několikrát ze začátku uvařila něco, co prostě letělo po pár soustech do záchodu. Nikdy jsem se nepovažovala za nějak nadanou kuchařku, přesto dnes dokážu, co na stránkách můžete vidět - vlastní recepty s různými kombinacemi omezení, vaření pro skupiny a hlavně, vaření s chutí!

Sice mě i ty přešlapy stály nejednou bolesti břicha. Ale časem jsem si našla cestičky, jak se dobře najíst, co vařit a jaké suroviny nakupovat. Začala jsem si vymýšlet postupy, které jsem nikde jinde nemohla dohledat, sledovat kuchaře, experimentovat s nahrazováním zakázaných potravin. 

Přestalo mi být zle a časem jsem s údivem zjistila, že se cítím lépe než kdykoli dřív. Poprvé za život mi není neustále špatně. Matějovi příznaky mizely ještě rychleji a začal prospívat, stal se z něj naprosto pohodový  a zdravý kluk bez brečení a bolístek, to byla asi největší a nejkrásnější změna v našem životě. A v ten moment jsem věděla, že se toho už nevzdám a doma uvařené jídlo pro mě začalo být skoro posvátné. Už ne jen rutina, pruda nebo povinnost. Sem tam, když nmám náladu šáhnu do nějaké osvědčené srdcovky, ale když je čas, ráda si zkouším další nové recepty.

Dneska jsou to více než tři roky. Vařím ráda, vařím pořád. Stále se něco učím a stále mi vaření a pečení dělá mi to radost, i když někdy je to medvědí služba. Sem tam si vzpomenu, co bych bývala dala za to, kdybych věděla co vařit před pár lety a ušetřila si čas a trápení. 

A proto vznikl web KITCHEN APOTHEKE

A řekla jsem si, co když někdo další hledá podobně jako já tenkrát? A co kdyby to někomu mohlo pomoci? A co kdybych nebyla jediná, koho dietní ale zdravé a chutné jídlo zajímá a zaměstnává většinu času?

KITCHEN APOTHEKE  je cesta ke zdraví, která začala v kuchyni

Vaření je pro mě každodenní práce na tom, abychom se najedli, ale také činnost významná tím, že pracuji na našem zdraví. Cesta ke zdraví není jen o plném břiše, to je jasné. Ale při tolika problémech začínajících ve střevech to je první logický krok.
To, jak se já i můj kluk cítíme nyní a jak nám bylo před tím, než jsem začala o jídle uvažovat jako o terapii, léku a prevenci, to se nedá ani popsat. Kdybych věřila na zázraky, řeknu že tohle zázrak byl. 

Ale já jsem celkem realista a pragmatik a musím říct, že to vlastně jen hromada práce s informacemi, zkušenosti, experimenty. A někdy tvrdá dřina, která vás časově dost vytěžuje. 

Také je to však je svoboda v tom, že si mohu vybrat, jaký život budu žít. Ovlivňuji svůj zdravotní stav víc, než jakékoli léky, lékařské rady a terapie. 

Je to myšlenkový manifest a převzetí odpovědnosti za naše životy.

A v neposlední řadě je KITCHEN APOTHEKE vyjádření péče, lásky k rodině, vděčnosti a laskavosti.

KITCHEN APOTHEKE nemá řešit jenom recepty na výživná, dietní jídla pro lidi s různými zdravotními problémy.

• Mělo by se stát místem, kde se nemocný s omezením může cítit zase jako člověk. 
• Naučit se uvařit si tak, aby nebyl vyčleněný z běžného života. 
• Aby nemusel závidět lidem v restauraci. 
• Aby mámy a tátové měli o pár starostí méně, když budou vědět co dát dětem na svačinu.
• Abychom se nelitovali a neměli deprese.
• Abychom se vzájemně učili novým trikům, technikám a vyměňovali si zkušenosti, které nám život s dietou ulehčí.
• Aby život s diagnózou nebyl boj, ale šance.
• Abychom viděli, že svět může být krásný a život šťastný, protože omezení v jídle není konec světa.

Všechny důvody nemohu ani vypisovat, ale věřte mi, že téma zdravé jídlo beru opravdu vážně.

Budu moc ráda, když se mi vy, čtenáři blogu nějak ozvete nebo budete se mnou komunikovat prostřednictvím fóra na Facebooku, které jsem ke stránkách založila či komentáři na Instagramu. Nebo mi napište jednoduše na mail: alena.melicharova@kitchenapotheke.cz, pokud máte chuť podělit se o váš příběh. Nebudu ho nikde šířit, jde mi to, že bych ráda věděla, jestli tenhle projekt má smysl. 

Budu se těšit. Alena