Povím vám pár let starý příběh


Jak to začalo? Jeden den života s problémy se střevy

"Ani nevím, co je dneska za den. Ležím a cítím, že bude venku zima. Mě samotné je hezky teplo a vůbec se mi nechce vstávat. Co kdybych zůstala ležet? Ještě alespoň chvilku, pět minut! Oči ani neotvírám a už je tu zase ten příjemný pocit, že se nořím do snů. Ale pak mě zaujme nějaký zvuk. Přemýšlím, co to asi bylo, ale oči stále zavřené a vstávat se ne a nechce. Ještě těch pět minut prosím! Jenže ten hluk se nedá vydržet. Neochotně se začínám opravdu budit a mžourám líně kolem sebe. Asi fakt vstanu, ale dala bych nevím co za to, kdybych nemusela. Už jdu, už jdu! Sbírám se z kachliček a otevřenými dveřmi vidím jen rozostřené šmouhy a slyším, jak se celá dětská postýlka v pokoji rozvibrovala ukrutným dětským pláčem. Najednou mě dohání ostrá bolest břicha, hlavy, nemůžu dýchat, nekonečně zvracím. Snažím se dát si pod sebe lokty a kolena, celá se třesu, nohy vůbec necítím. Padám zpátky na zem a tak se k dětské postýlce těch nekonečných pár metrů plazím po kolenou a pak po břiše a přepadá mě strašný strach; Jak dlouho jsem tu ležela ? Jak dlouho Matěj leží v postýlce a pláče? A co když už se příště sama neproberu?"


Netrvalo to dlouho, a situace se opakovaly a stavy zhoršovaly. Až po dlouhé době jsem se dostala k diagnózám, o kterých vám povím za chvíli. 


Jmenuji se Alena

Jsem máma a milovnice dobrého jídla. Zato nejsem vyučená kuchařka. Zkušeností s vařením jsem nabrala tak různě. Učila jsem se vařit guláš ve velkém kotli na myslivecké bály, ráda vařím a peču na párty pro kamarády a vařila jsem i alergické špunty z naší super školky a časem se moje "podnikání" rozrostlo díky zájmu rodičů a sousedů z okolí.

Zdravotní dieta jako nutnost

Jsem polyvalentní alergik, celiak, trpím nespecifickým zánětem střev (IBD), syndromem histaminové intolerance (HIT) a mám nějaké další neduhy spojené s nehybností střev, jejich ucpáváním a sklonem k protrhnutí nebo navracení natráveného obsahu střev zpět do žaludku. Což pak ústí v záněty (nejen) celého trávicího traktu, SIBO, Takže nic příjemnýho. 

Moje léčba spočívá především v nutnosti dodržovat kombinovanou zdravotní dietu. Ta se skládá z doporučení bezlepkové diety pro celiakii, bezezbytokové nebo lowfodmap diety pro IBS a IBD a nízko histaminové kvůli přidruženému syndromu histaminové intolerance (HIT), bezmléčné a bezsojové kvůli alergiím. 

Můj pětiletý syn Matěj je alergický (stejně jako já) na bílkoviny živočišných mlék (ABKM nebo ABŽM), sóju a nedělá mu dobře dalších pár potravin (obsahující siřičitany, draselné soli, sladidla, konzervanty), takže se v tom vezme vždy společně, vařím jedno jídlo pro celou rodinu včetně táty, který špatně snáší tučná jídla, kokosový olej a syrový česnek. Sen každé hospodyně :)

Začátky a první výsledky diety

Nejdřív to při nákupech podle "povolených potravin" vypadalo, že budeme žít o vodě a pohance, aby se už nestávalo, že se otrávím jídlem, prasknou mi střeva nebo se udusím.

Jakmile jsem po striktní nízkohistaminové a bezlepkové + bezmléčné dietě nabrala trochu sil (popravdě nebylo to zrovna hned), začala jsem pátrat, co dál. Chtěla jsem vařit opravdu chutná jídla, která obstojí v konkurenci s běžnými. Jídla vhodná pro dítě. A také jídla, která budou mít takové zdravotní benefity, že nebudu už brát všechny možné léky, běhat po vyšetřeních a ležet doma s invalidním důchodem a stěžovat si na život. Vzala jsem si do hlavy, že zkusím, jak bude můj život vypadat, když budu držet pouze přísnou dietu.

A brzy jsem to zkusila už bez léků

A bez hnusného rozpustného vápníku, bez tekutého železa, bez Déčka, bez Daosinu, bez kyseliny listové, bez inhalátoru, bez kortikoidů, bez antihistaminik, bez adrenalinové injekce, bez antidepresiv, bez léku na spaní, bez léku na povzbuzení...a u syna bez umělých výživ na předpis, bez padaní na váze, bez pláče při podávání vápníkových a železitých doplňků Matějovi, bez srdcervoucích expozičních testů na dětském gastru, pobytů v nemocnicích na pozorování, bez kříku jakmile uvidí lékaře. A bez mnoha dalších nepříjemných zážitků.

Psychika byla jako na houpačce

Pokud by dieta nezabrala, byla jsem ochotná svolit k další klasické léčbě, přestože mi doposud celkový tělesný i duševní stav spíš zhoršila Ať mě to pak klidně dodělá, říkala jsem si. Ale, naštěstí se to nejhorší nestalo. Konal se totiž můj malý, soukromý ZÁZRAK.

Týden po týdnu, sice pořád s tělem rozklepaným a žaludkem na vodě, jsem postupovala v pilování jídelníčku. Jak to šlo, nořila jsem do čtení článků na internetu a všechno zkoušela. Někdy bylo lépe, někdy hůře. Studovala jsem postupy šetrného a bezlepkového vaření a pečení. Hledala si přínosy jednotlivých surovin. Učila se o jejich kvalitě. Diskutovala na fórech o kombinování zdravotních diet a taky jsem brečela, dost často, naprostým vyčerpáním. Měla jsem pocit, že se musí něco stát! A stalo se, jen to nebylo tak rychle.

Velký zlom

Uvědomila jsem si, že už neomdlívám. Dušení se taky nekonalo. Časem úplně ustoupili vleklé bolestivé ekzémy. Za nějakou další dobu jsem zjistila, že jít na záchod nemusí být nutně španělská mučírna a že to možná vůbec není normální, jak jsem si myslela.

No a tak to šlo pomalu dál a teď je to přes čtyři roky co se léčím zdravou stravou a mě to přijde, jako by to byl jen zlý sen. Protože i když někdy nějaké problémy obtěžují a já se někdy ráno zavrtávám do postele s tím, že si chci dát pauzu, už se nikdy jsem se nepropadla tak hluboko, jako v době, než jsem začala věřit víc zdravému jídlu a než jsem tomu začala rozumět.

Posunout se dál

Jak plyne čas, dostavily se ambice a ráda bych předala dál, na co jsem přišla. Třeba by to mohlo pomoci osvětě o bezlepku a o dietách pro onemocnění střev. Ráda bych upozornila i na to, co můžeme udělat pro zdraví dětí. A dost možná někomu pomůžu vidět pozitivní příklad toho, jak se z trosky stal zase člověk. Změna stravování mi razantně změnila život ve všech ohledech k lepšímu a i u Matěje došlo k naprostému "vyléčení" jeho exému, bolístek a nervozity. Jediné, čeho bych mohla litovat je, že kdybych tohle všechno věděla dřív, můj život byl radostnější, úspěšnější a méně ustaraný. Desítku let života jsem nemusela ztratit utopená v zoufalství a zdravotních problémech.

A tak doufám, že alespoň jeden člověk, který navštíví moje stránky, zažije se mnou ten můj malý restart, aniž by musel deset let čekat, až k tomu dojde sám.

T
eď je pro mě zdravé domácí jídlo symbol pokory, zdraví, péče a lásky. Snažím se na sobě (nejen v kuchyni) pracovat, jak to jen zvládnu. Nějak jsem se s tím srovnala, že budu žít jinak, než je běžné a přestala jsem se bát. Získala jsem nového koníčka a důvěru, že to, co dělám, je správné a má to tak být. Cesta je dlouhá, vesla krátký, ale jedem dál. 

KITCHEN APOTHEKE JE MOJE DOMÁCÍ LÉKÁRNA. CO SI UVAŘÍM  A SNÍM, TO MĚ LÉČÍ. A MŮŽU ŘÍCT, ŽE MĚ TO LÉČÍ VÍC NEŽ DOBŘE. 


© 2020 - 2022 Kitchen apotheke. Všechna práva vyhrazena. Pokud chcete někde sdílet nebo publikovat moje recepty, prosím, napište mi na alena.melicharova@kitchenapotheke.cz
Kitchen apotheke -  lékárna z kuchyně Cookies