Vítá vás moje domácí lékárna z kuchyně


"Ani nevím, co je dneska za den. Ležím a cítím, že bude zima. Mě samotné je hezky teplo a vůbec se mi nechce vstávat. Co kdybych zůstala ležet? Ještě alespoň chvilku, pět minut! Oči ani neotvírám a už je tu zase ten příjemný pocit, že se nořím do snů. Ale pak mě zaujme nějaký zvuk. Přemýšlím, co to asi bylo, ale oči  stále zavřené a vstávat se ne a nechce. Ještě těch pět minut prosím! Jenže ten hluk se nedá vydržet, to je síla. Neochotně se začínám opravdu budit a mžourám líně kolem sebe. Asi fakt vstanu, ale dala bych nevím co za to, kdybych nemusela. Už jdu, už jdu! Sbírám se z kachliček u záchodu a otevřenými dveřmi vidím jen rozostřené šmouhy a slyším, jak se celá dětská postýlka v pokoji rozvibrovala ukrutným dětským pláčem. Najednou mě dohání ostrá bolest břicha, hlavy, nemůžu dýchat, nekonečně zvracím. Snažím se dát si pod sebe lokty a kolena, celá se třesu, nohy vůbec necítím. Padám zpátky na zem a tak se k dětské postýlce těch nekonečných pár metrů plazím po břiše a přepadá mě strašný strach: Jak dlouho jsem tu ležela ? Jak dlouho Matěj leží v postýlce a pláče? A co když už se příště neproberu?"


Jmenuji se Alena, jsem máma a milovnice dobrého jídla. Zato nejsem vyučená kuchařka. Zkušeností s vařením jsem nabrala, jak život utíkal. Učila jsem se vařit guláš ve velkém kotli na myslivecké bály, ráda vařím a peču na párty pro kamarády a vařila jsem i  pro vybíravé a alergické špunty z naší super školky Jsem alergik, celiak, trpím nespecifickým zánětem střev, syndromem histaminové intolerance a mám nějaké další neduhy spojené s nehybností a ucpáváním střev. Léčba spočívá především v nutnosti dodržovat kombinovanou zdravotní dietu. Můj pětiletý syn je alergický (stejně jako já) na bílkoviny živočišných mlék, soju a nedělá mu dobře dalších pár potravin, takže se v tom vezme vždy společně. 

Nejdřív to při nákupech podle "povolených potravin" vypadalo, že budu žít o vodě a pohance, aby se už nestávalo, že se otrávím jídlem, prasknou mi střeva nebo se udusím. Mě to nestačilo. Jakmile jsem po striktní nízkohistaminové a bezlepkové + bezmléčné dietě nabrala trochu sil (popravdě sil nepřibylo v tom momentu sil, ale zmizely nebezpečné ataky), začala jsem pátrat, co dál. Chtěla jsem vařit opravdu chutná jídla, která obstojí v konkurenci s běžnými. A také jídla, která budou mít takové zdravotní benefity, že nebudu už brát všechny možné léky, běhat po vyšetřeních a ležet doma s invalidním důchodem a stěžovat si na život. Vzala jsem si do hlavy, že zkusím, jak bude můj život vypadat, když budu držet pouze přísnou dietu. Bez léků, bez hnusného rozpustného vápníku, bez tekutého železa, bez Déčka, bez Daosinu, bez kyseliny listové, bez inhalátoru, bez kortikoidů, bez antihistaminik, bez adrenalinové injekce, bez antidepresiv, bez léku na spaní, bez léku na povzbuzení... bez umělých výživ na předpis, bez pláče při podávání doplňků Matějovi, bez srdcervoucích expozičních testů. A bez mnoha dalších nepříjemných zážitků. Pokud by dieta nezabrala, byla jsem ochotná svolit k další farmaceutické léčbě, přestože mi doposud celkový tělesný i duševní stav radikálně zhoršila. Ať mě to pak klidně dodělá, protože i když někdy byla chuť, nebyla už síla žít. Ale, naštěstí se to nejhorší nestalo. Konal se totiž můj malý, soukromý ZÁZRAK.

Týden po týdnu, sice pořád s tělem rozklepaným a žaludkem na vodě, jsem postupovala v pilování jídelníčku. Jak to šlo, nořila jsem do čtení článků na internetu a všechno zkoušela. někdy lépe, někdy hůře. Studovala jsem postupy šetrného a bezlepkového vaření, pečení. Hledala si přínosy jednotlivých surovin. Učila se o jejich kvalitě. Diskutovala na fórech o kombinování zdravotních diet a taky jsem brečela, dost často, naprostým vyčerpáním. Měla jsem pocit, že se musí něco stát! A stalo se, jen to nebylo moc rychle. 

Uvědomila jsem si, že i když je mi dost zle, už neomdlívám. Dušení po nějaké, jindy nezávadné potravině, se také už nekonalo. Časem ustoupili vleklé bolestivé exémy. Za nějakou další dobu jsem zjistila, že jít na záchod nemusí být nutně španělská mučírna a že to možná vůbec není normální, jak jsem si myslela už od malička. No a tak to šlo pomalu dál a teď je to přes tři roky co se léčím zdravou stravou a mě to přijde, jako by to byl jen zlý sen. Protože i když někdy nějaké problémy obtěžují a já se někdy ráno zavrtávám do postele s tím, že si chci dát pauzu, už se nikdy jsem se nepropadla tak hluboko, jako v době, než jsem začala věřit víc sobě a svému tělu. A než jsem mu začala rozumět. 

Jak plyne čas, dostavily se ambice a ráda bych předala dál, na co jsem přišla. Třeba by to mohlo pomoci osvětě o bezlepku a o dietách pro onemocnění střev. Možná někomu pomůže vidět pozitivní příklad toho, jak se z trosky stal zase člověk. Změna stravování mi razantně změnila život ve všech ohledech k lepšímu a i u syna došlo k naprostému "vyléčení" jeho drobných doprovodných neduhů. Jediné, čeho bych mohla litovat je, že kdybych tohle všechno věděla dřív, můj život byl radostnější, úspěšnější a méně ustaraný. A to doufám alespoň jeden člověk, který navštíví moje stránky, zažije se mnou.

T
eď je pro mě zdravé domácí jídlo symbol pokory, zdraví, péče a lásky a tu chci rozdávat dál. Snažím se na sobě (nejen v kuchyni) pracovat, jak to jen zvládnu. Přijala jsem, že budu žít jinak, než je běžné a přestala jsem se bát. Získala jsem nového koníčka a důvěru, že to, co dělám, je správné a má to tak být. Vím, že je to cesta nesnadná a nekonečná. Ale už se jí nebojím. 

Kitchen apotheke je moje lékárna z kuchyně.


Pokud chcete, pojďte na cestu se mnou. Budu ráda, když si se mnou uvaříte, napíšete mi na Facebook nebo na mail jak vám chutnalo a jaký je VÁŠ PŘÍBĚH o nemoci nebo o cestě za zdravím. Těším se na zprávy! 


Zásady které ve výživě dodržuji

  • Primárně vařím vše bez lepku, bez mléčných produktů a bez sójových výrobků.
  • Nevyhýbám se vyloženě žádným dalším surovinám, ale základ vychází z diety s nízkým obsahem FODMAPů, s vysokou výživovou hodnotou jídel vhodných i pro děti, abych vařila jedno jídlo vhodné pro celou rodinu.
  • Spoustu receptů dělám ve veganské úpravě, najdete zde ale i recepty plné kvalitního masa a vajec, stejně tak tipy jak kterou surovinu v případě potřeby nahradit. Veganská jídla zařazuji často (nejen) proto, abych odlehčila trávení, také si samozřejmě uvědomujeme, že za každým "masem" a "vejcem" se ukrývá nějaký příběh živého tvora. Protože si jich vážíme, vybíráme si pečlivě, u koho nakupujeme a snažíme se jíst maso a vejce, jen když cítíme, že je opravdu potřebujeme.
  • Vařím dvakrát denně a zhruba jednou denně peču. Jídlo se snažíme jíst co nejčerstvější, zbytečně neohříváme a pokud možno, nevyužíváme mikrovlnku. A protože je to časově opravdu náročné, recepty mám ráda jednoduché a moc si nepotrpím na dekorování, hlavně když je jídlo super vychucené :)
  • Snažím se používat předem nezpracované základní suroviny v té nejlepší kvalitě, jakou si mohu dovolit. Některá léta jsou tučná, některá hubená. Ale na kvalitě neubírám.
  • Vybírám kombinace jídel za den i surovin v receptech, aby jídelníček byl pestrý, vyvážený a hlavně chutný :) Aby po sobě jdoucí jídla nebyla příliš těžká nebo naopak abychom po nich neměli brzy hlad.
  • Hodně se inspiruji celostní (holistickou) stravou, beru si z každého směru to, co mi dělá dobře a co mi přijde logické. Například využívám ráda celá zrna jako makrobiotici, podle směru Jíme jinak myslím na "kompletní talíř" a inspiraci na vaření se zeleninou a s domácími přírodně fermentovanými surovinami, bezlepkové kváskování jsem se učila podle paní Vrzalové a paní Hradecké
  • Zajímám se o domácí výrobu nejen potravin, ale i drogerie, zahradničím, zajímám se o kvalitní zdroje informací, prostě si chci co nejvíc vystačit sama a učit se.
  • Suroviny i úprava jídel se nějak samozřejmě řídí ročním obdobím a zdravotním stavem. V zimě jím hodně maso, tuky, ořechy, řepu, dýni, brambory i sladké a nic studeného byste u mě nenašli :) a naopak přes léto sladké skoro nepeču, hodně jím co nám vypěstuju na zahradě, zařazuju více syrového ovoce i zeleniny, mám celkově jiné chutě. 
  • A v neposlední řadě asi nemusím zmiňovat cenu zdravotních diet. A proto se snažím vařit z "nepopulárních zbytků", využívám suroviny naprosto celé a i kdyby něco zbylo, mrazíme, zavařujeme, máme kompost a psa na domácí stravě, který dostane to, co jinak nevyužijeme. Nemám moc ráda to jak se teď mluví o  "zaro waste" jako o nějaké módní vlně. Raději bych řekla že používáme selský rozum, jsme ohleduplní ke svému okolí a vaříme hospodárně.

Přemýšlím prostě o každém detailu jídla a plánuji si ho tak, abych nemusela brát léky a doplňky stravy a abych já i moje rodina byla minimálně tak zdravá, jako jsme nyní díky naší cestě za zdravím skrze dobré jídlo. A pokud se vám to všechno zdá málo, podívejte se do rubriky ZAMYŠLENÍ, kde najdete víc o tom "CO, JAK A PROČ" vaříme. Kdo ví? Třeba najdete i vy radost ze zdravého jídla tam, kde to nečekáte.