Jak ušetřit v domácnosti při zdravotní dietě? 2. díl

09.04.2021

V minulém díle o tom "Jak ušetřit v domácnosti při zdravotní dietě? 1. díl" jsem rozebrala hlavně výhodné nákupy prvotních surovin ve velkém. Ale protože nestačí jen dobře nakupovat, rozhodla jsem se dopsat také další díl o zpracovávání surovin, aby se využily naplno. Asi to bude jen opakovaní toho, co každá naše babička zná od své babičky:) ale někdy člověk spadne do diety, anebo do kuchyně rovnýma nohama a každý tip se může hodit.


Nákupy surovin

Nejlepší možné je nakupovat, až když už doma není skutečně co jíst a také si dělat seznamy, to je jasné a každý to zná. Když si alespoň přibližně sepíšete jídla, která za týden uvaříte, zjistíte, že spoustu "drobností" kupujete třeba zbytečně do zásoby. Třeba droždí, které pak nefunguje jak má. Nebo jako můj muž - jogurt ve velkém balení, i když má jeden doma. Zapomene na to, nestihne je sníst a je to. Vyhozené peníze. 

Nákupní seznam

Ty seznamy jsou problém. Spousta lidí si myslí, že je náročné dělat jídelníček. A hrozně nudné, a pak si připadají bez fantazie. Ona to není úplně pravda, navíc fantazie při nakupování je většinou ošemetná. Vymyslíte si nějaké lahůdky a pak zjistíte že reálně máte víc jídla, než můžete sníst nebo že nemáte čas ho uvařit. Nebo že kupujete stejně pořád dokola to samé. 

Doma v klidu u kafe nákup naplánuje člověk přece jen lépe. Já mám navíc nástěnku, kam si píšu nápady svoje, nebo z kuchařek i se stranou, kde recept najdu. Prostě všechno, co chci někdy uvařit. Když nemám inspiraci, jen si přečtu tenhle seznam, podle toho nakoupím a uvařím. Poslední dva dny než jedu nakoupit, už jíme více méně co zbylo nebo děláme nějaké experimenty a jídelníček nepotřebuju. 

Vysledovala jsem, že celkově dokážu pak nakoupit o 20 % levněji, když mám konkrétní plán. A čím je podrobnější, tím levnější nákup je

Má to i tu výhodou, že kdo rád a často mlsá a přece jen by chtěl shodit, když nakupuje podle seznamu, snadno se vyhne nákupu těch nezdravých věcí. A když doma nejsou, nebude je ani jíst. U nás to funguje, protože jezdím na nákup 1x týdně a odmítám častěji a nemám možnost si nikde jinde nic nakoupit. 

Četnost nákupů a načasování jídel, která vařím

V dnešní době sice můžeme nakoupit pohodlně kdykoli, ale já myslím, že čas je drahý a nerada chodím na nákup častěji. Navíc se seznamem jsem opravdu rychlá, nákup na týden mám hotový i za 30-40 minut týdně. Cestu mám tam a zpět půl hodiny. A kromě speciálních velkých nákupů jednou za dva - tři měsíce online (mouky, ořechy apod.) prostě nenakupuju. Když mám na něco chuť, buď si musím upéct nebo to vzdám a dám si ovoce. Taky to není na škodu, obzvlášť, jestli jste tak mlsní jako já (nebo chccete něco shodit).

S nákupem je dobré i připomenout, že když máte plán co vařit, plus mínus, víte, že první den po nákupu samozřejmě třeba uděláte mleté maso, jahody a lilek, které podléhají zkáze nejrychleji, na poslední den klidně nechte celer, brambory, zelí, fazole...ty vydrží klidně i na další týden. Proto není hloupé si dělat jídelníček a opravdu nemusíte ani nic z nákupu mrazit. Na týden se dá nakoupit úplně v pohodě tak, aby vše bylo čerstvé a dobré kondici. Stačí vědět, jak se co skladuje. A to je třeba u histaminové diety dost důležité.

Já si vývary, zeleninové omáčky a polévky, pokrmy z mražené zeleniny a mražených ryb nechávám v zásobě, až nebudu vědět co vařit a doma bude před nákupem "vyjedená" lednice. Nějaká omáčka, polévka a placky můžou také vzniknout z čehokoli. Často na ně dojde, když dorazíme třeba z víkendu odněkud později, pak se to hodí. Už jsem zamrazila i muffiny a dort a pak to byl zázrak, že mám doma něco dobrého, když jsem přijela z dovolené (kde si nic nemůžu dát a musím si vařit).

No a samozřejmě, nelepší je sledovat sezonnost potravin a ušetříte tím opravdu hodně. Teď jsou v kurzu ředkvičky, banány, okurky, jahody. brambory ještě ve sklepě, dýně...takže nebudu kupovat předraženou papriku nebo jablka.



Dalších 17 tipů na využití surovin

  1. Omytou zeleninu oloupat a slupky schovat do zipového pytlíku do mrazáku. Já za týden nastřádám tři plné a to je na jeden plný hrnec, ze kterého dělám pak vývar. Důležité je kořínky, listy a slupky dobře proplachovat, ideálně neplýtvat vodu a ponořit je na delší dobu do studené vody, kde je pak pěkně vyperete a zem klesne ke dnu. Vodu pak využijte na zalévání. Do vývarů dávám i čisté košťály ze zelí a kapusty, listy květáku, stonky z bylinek, nohy hub, bubáky z cibule. Nedávám cibulové a česnekové slupky ani červené odřezky z řepy a červeného zelí, pak je divná ta barva. Neschovávejte ani žádné nahnilé nebo plesnivé kusy, ty se hodí už jen na kompost. Nebojte se, když někde čtete, že tam se nesmí dát. Malý kousek stopky z mrkve s plísní zdravý kompost nenakazí. Jde jen o to, že kompost musí být kvalitní, mít správný poměr suroviny a uvnitř pracovat. Pokud je uvnitř teplý jak má být, plísně a zárodky zahubí a spálí. Ale o kompostu jindy.
  2. Skořápky z vajec sušíme a buď vozíme slepicím nebo je dáme na kompost. Anebo je používám vyvařené pro psa, rozemleté do krmení. Teď jsem dostala tip, že je to fajn jako doplněk pro lidi, jen úplně nedůvěřuji  kupovaným vajíčkům, takže uvidím kdy to zkusím na sobě. 
  3. Odřezky z kořenové zeleniny nebo ředkví množím někdy na okně v mističce v troše vody. Nať, která znovu vyroste, se hodí na chleba nebo polévku.
  4. Avokádové pecky se dají snadno naklíčit a vyrostou vám z nich krásné rostliny. Stačí trocha vody a pecku nechat jen tak, aby se sotva dotýkala hladiny vody. Obdobně se dá pracovat s mangovou nebo citrusovými peckami!
  5. Mladé listy květáku chutnají jako kedlubna. Můžete jíst syrové, blanšírovat, nasekat do polévky nebo salátu nebo na nich ten salát rovnou servírovat. Jen to chce pěkný květák.
  6. Slupky ze zeleniny. Pokud se bojíte, zda máte dost vlákniny, jednoduše jezte rajčata, papriky, okurky se slupkou. Nemusíte jíst žádné speciální přípravky, které jsou nakonec vlastně jen slupky z jiného druhu rostliny za pěknou cenu. 
  7. Slupky z banánu máčím přes noc v konvičce na zalévání a pak výluhem hnojím pokojovky, hlavně orchideje viditelně pookřejí, vyrazí jim nové listy. Výluh z kopřiv je fajn na venkovní hnojení. 
  8. Přezrálé banány se výborné hodí do desertů jako sladilo nebo i při pečení místo vajec. Jde z nich udělat krém na dorty a po nakrájení na kousky a zmrazení a znova rozmixování máte základ výborné zmrzliny. Stačí přidat ovoce, oříškové máslo, kokosový krém, sladidlo, čokoládu...
  9. Ananasové odřezky (bez slupky) a tuhý střed jsou využitelné na zpracování na falešnou rybí omáčku, svaříte ji s cukrem, solí a sojovkou, vyvařený ananas pak vyhodíte.
  10. Pokud máte rádi meloun a kupujete je v bio kvalitě, určitě zkuste využít i slupku, která je vlastně mnohem zdravější než dužina :) a to třeba jako mističky na jednohubky nebo rozmixovat do zeleného smoothie.
  11. Z drahých bio citronů využiji úplně všechno. Šťávu do vaření a pečení, kůru strouhám kromě sladkých těst třeba na těstoviny, je to skvělá vychytávka jak je osvěžit, pokud nemůžete mléčné výrobky. Další tip je nastrouhání kůry do špenátu nebo do uvařených zeleninových omáček a směsí, třeba chilli nebo pórkové polévky. Vymačkanou a ostrouhanou slupku dávám do myčky nebo do dřezu místo prostředku na oplachování, krásně vyleští a voní. Nebo vymačkanou slupku strčím do koše, aby pohltila pachy. Další tip je vyleštit tou slupkou umytý dřez, umyvadlo apod.
  12. Na zimu si z pomerančů a citronů kůru oloupu, nakrájím na kostky a doma kanduji v cukru. Na vánoční pečení se vždy hodí a je tisíckrát lepší než takové to želé. Jen je to trochu na dlouhé večery. Nebo ji stačí ostruhat, nechat uschnout, rozmixovat a uložit do sklenic. Při pečení se hodí.
  13. Starý suchý chleba se může dát králíkům, slepicím, dokonce i na kompost. Nebo se rozdrolí a zadělává se s ním další chleba. Výborná je i chlebová polévka. Ano, i z bezlepkovým chlebem jde dělat výborná!  Dokud je chleba poživatelný, můžete ho nakrájet na kousky a zamrazit, hodí se jako krutony na polévku až nebudete mít čas.
  14. Nálev z vaření z cizrny nebo z konzervované cizrny = aquafaba - se používá jako náhrada bílků v pečení. Také je výborná na vyšlehání pomazánek do pěny, do základu veganské majonézy, základ polévek.
  15. Vaječné bílky nebo aquafabu můžete zamrazit. Po rozmražení jdou stále vyšlehat. 
  16. Přebytky zelí, dýní, řepy, aj můžete nakládat jako pickles. Pak vydrží několik měsíců v lednici. Můžete je využívat jako salát, nebo z nich vařit.
  17. Z dýní a rajčat či lilku můžete svařit výborné zeleninové omáčky a zavařovat je nebo nechat fermentovat, stejně do nich můžete přidávat i vařené mixované luštěniny.

Využití zeleniny a ovoce až do mrtě

Kromě toho, že u zeleniny je dobré plánovat, kdy ji spotřebujete, je fajn ji využit celou. Mě samotnou vždycky překvapí, že mě to nenapadlo dřív. Proč vyhazovat natě, slupky, stopky? 

My kompostujeme úplně všechno co jde. Ale i tak je škoda kompostovat něco, co můžu sníst. Na internetu najdete stovky receptů třeba na na pesto z natí ředkviček, mrkve i divokých bylin. Nemusíte zrovna přidávat pinové ořechy, stačí olej a sůl a umixovat nebo přidat namočené ořechy nebo semínka z vlastních zásob. Jen vyzkoušejte, jestli vaše ředkvičky nemají pichlavé lístky, z těch to není zrovna ono :) A co s těmi divokými bylinami?

Bylinky, plevely a zelenina z přírody

Pokud máte zahradu nebo přístup někam do přírody, je určitě fajn si na vycházce nasbírat jedlé bylinky a květy. Zpestříte jimi jídlo a dodáte něco zdravého do těla, zadarmo a v nejlepší možné formě. Bylin není třeba se bát a nemusíte z nich dělat zrovna špenát. Stačí nasekat na polévku nebo je do ní rozmixovat.

 Dát do slaných závinů, udělat pesto, přidat do nádivek, knedlíků a s klidem i do sladkého pečení. Odborníkem na divoké byliny je dne kde kdo :) stačí ale malý kapesní průvodce přírodou nebo sledovat třeba @divozenkavkuchyni, která se specializuje na kvašení, ale i o bylinkách se dozvíte hodně. Já jsem samouk a trhám jen to co zná každý - bršlici, popenec, ptačinec, kopřivy, hluchavky, maliníky, jahodníky, ostružiníky, medvědí česnek, denivky, mateřídoušky, violky, pampelišky, bez, šipky, sedmikrásky, jitrocel, řebříček, brutnák, výhonky ze smrku. Dělám domácí sirupy, limonády, květy používám na zdobení, listy sekám do jídla.

Z lesa

Krásné úlovky z našich vycházek a zadarmo:) Ještě jsem nezkusila pražené žaludy, na ty se chystám. Ochutnáváme jedlé pupeny a mladé lístky z listnáčů a výhonky jehličnanů a už jsme chroupali i naklíčené bukvice. O velkém přínosu hub, o kterých se už dnes tvrdí, že jsou vhodné i pro děti, nemusím psát. Navíc do vývarů jsou naprosto skvělé. Obsahují tolik živin, že prostě stojí za zkoušku. A pořád se něco učíme. 

Naposledy třeba o kvašení smrkových výhonků, recept a článek tady!

Kvašení

To je kapitola, která je sama skvělá a obsáhlá. O fermentaci jsem psala už dříve, tam najdete i výhody a možnosti kvašení. Ted´ bych ho ráda zmínila proto, že když jsem si jen tak z legrace počítala, jestli se domácí kuchtění finančně vyplatí. 

Samozřejmě se to vyplatí několikanásobně, konkrétně kilo kimčchi z kvalitních surovin asi 100 Kč bez započítání práce. Pokud nakládáte tři kila trvá to zhruba 2 hodiny čistého času, pak si dosaďte, jak drahý váš čas je. Ale výhodou pak bude to, že ho máte uložené na horší časy v lednici celou zimu. Hlavně se pak vyplatí to, že je kvašené kvalitním zdrojem vitamínů a je snadno stravitelné, takže třeba vhodné i pro někoho, kdo by zelí jinak nemohl. Pokud budete kvasit hlávkové zelí jen se solí a kmínem, náklady jsou opravdu minimální. 

Nakličování

Tady je to naprosto stejné jako u kvašení, astronomické ceny přezrálých klíčků na plastových fujtablových táckách, které jsou cítit ani nevím čím. Doma vám stačí miska, látkový ubrousek ( já mám vysrážené utěrky z mušelínu) a voda. Nebo sítko. Nasypete luštěniny do vody a pravidelně proplachujete a necháváte na sítku oschnout a klíčit. Opravdu žádná speciální klíčidla nepotřebujete.


To mi připomíná, jak dříve byly mladé dívky zkoušené, když je hospodyně poslaly pro vypůjčení "pučálníku", což byla samozřejmě blbost, neexistoval. Tím se prověřovaly dobré mladé hospodyně. Obstála ta, která věděla, že na pečení a pučení luštěnín - klíčení - nic speciálního jako "pučálník" nepotřebuje.


Speciální potraviny

S tímto pojmem jsem se setkala na webu Rohliku, kde jsem zírala, co se všechno prodává. Tyhle speciální potraviny jsou předem zpracované vedlejší produkty výroby gumových hadic, nebo alespoň mě to tak přijde co do složení a chuti výrobků. Zkrátka, jde o rostlinné smetany, sýry, mléka, jogurty, instantní kaše, pufované výrobky, směsi na pečení, instantní deserty, margaríny...Společné mají hlavně to, že se nedají jíst. 
A navíc jsou pekelně drahé. Pokud máte třeba smůlu na dietu bez mléčných výrobků, často se potýkáte s tím, že byste si dali třeba sýr a pár plátků ho stojí kolem 80 Kč. A jak říkám, o chuti ani nemluvím. Pokud se juknete na složení, mělo by vám dojít, že platíte za umělou hmotu. Lepší je si udělat doma nějakou variantu veganské omáčky ze zeleniny, zalít s ní jídlo a zapéct. Při troše cviku to máte za chvíli připravené.

Rostlinné jogurty

Anebo kokosová smetana jsou fajn, pokud se nechcete s přípravou trápit doma, přijde mi to náročné časově. Ale určitě, pokud jste jejich fanda, zkuste si to jednou a uvidíte, jak vás to bude bavit, protože když jsem viděla ceny kefírů a jogurtů třeba Wild & Coco 130 g za 65 Kč (tzn. 500 Kč za kilo!) říkala jsem si, že jsou asi Češi bohatší, než si uvědomují. Já si proto jogurt odpustím a kdybych ho začala jíst nějak často, raději si ho vyrobím. Takhle mi stačí nechat přes noc zakysat rozmixované ovoce s kapkou citronu s kokosovým krémem ( 400 g cca 32 Kč tzn. 80 Kč/Kg) a víc to neřeším. Další snadnou možností je naočkovat domácí výrobky lžící kupovaného jogurtu s kulturou. 

Kefíry rostlinného původu

Nejlepší možností je nechat si doma kvasit ovocnou vodu, Tibi kefírová zrnka nebo do vaření prostě rozmíchat jogurt v troše vody. Kvašení vodních kefírů z Tibi krystalů se věnují hodně na stránkách Zkvašeno.cz. Já do vaření místo jogurtů nebo kefíru využívám kokosovou zakysanou smetanu. Je od Plantonu, chutná jako pravá a dobře drží v těstech. Dají se z ní snadno dělat krémy a náplně. Stojí kolem 25 -35 Kč 200 ml kelímek, a často bývají v akci. To mi přijde dobrá koupě. 

Rostlinné smetany

Nekupuji, nejsou potřeba. Pokud si uvědomíme, že je to vlastně něco jako rostlinné mléko zahuštěné guarovou gumou nebo škrobem, s kapkou oleje a soli, je snadné si prostě pokrm trochu osolit, dát olej (tuk i sůl se stejně dává snad do všeho), zaprášit bezlepkovou moukou a zalít rostlinným mlékem. Nebo stejně udělat "bešamel" v hrnci vedle - na oleji osmahnout mouku, se špetkou soli. Zalít rostlinným nápojem, povařit deset minut. Ochutit, zapékat dle libosti. Pokud rostlinná smetana stojí například 40 Kč za 200 ml, tak domácí smetana z kupovaného mandlového másla vyjde ve stejném množství ze stejných surovin na cca 4 Kč (více v prvním dílu, kde popisuji v oddíle "ořechy a semínka" jak vyrobit z mandlové pasty jednoduše mandlové mléko a na kolik to vyjde).

Rostlinná mléka

Ta si snadno vyrobíte sami doma, návodů je zase všude nespočet. Vždy jde o to, aby ořechy, semínka nebo obilovina byly řádně propláchnuté, namáčené, rozmixované a přecezené. Pak je ochutíte nebo ne, jak chcete. Pro sladké se ochutí třeba datlemi, jinak špetkou mořské soli, řasami, panenským olejem kvůli vstřebávání nutričních látek. ho vyrábím z ořechových past, které v rychlostí rozšlehám ve vodě

Ale když mi naposled mandlová pasta došla, nějak jsem začala vařit i bez téhle berličky a není to špatné. 
Když peču třeba ovocný koláč, slitou šťávu z ovoce dám do těsta místo mléka. Stejně tak využívám i citronovou šťávu, vajíčko nebo rum. Pak většinou už další tekutiny nepotřebuji a chutě jsou skvěle vyladěné. 

Nebo nastrouhám čerstvé ovoce nebo zeleninu, která mi zrovna zbyla - cuketu, banán, mrkev, jablko, dýni, bramboru. Dodá nejen vlhkost, spojí také těsto aby se nedrolilo a vyladí chutě.

Nebo případ bramborové kaše. Taková kaše bez mléčných výrobků, to je docela oříšek. Ale po zkoušení rostlinných mlék všech druhů a smetan jsem zakotvila u úplně obyčejné vody z vaření brambor. Tu sleju, brambory rozštouchám a vyšlehám a zalévám horkým vývarem z brambor. Je v něm totiž ten vyvařený škrob, voda, sůl z vaření. Zakápnu kvalitním olejem a pak je kaše snad k nerozeznání od té klasické. Až mě dojalo, že jsem hledala tak dlouho, abych se vrátila na začátek. Nakonec jsem se naučila vodu z vaření vždy nějak využít.

Rostlinné sýry

Tady už o finanční úspoře sice nemůžu mluvit v superlativech, ale stále šetříme zdraví. A trochu si tu také honíme ego, že si dokážeme všechno udělat sami :). 

Pokud si vyrobíme doma sýr z mandlí, náklady na 150 g výsledného sýra budou cca 40 Kč. Tam už se můžete potkat i s cenou rostlinných sýrů na bázi kokosového tuku a škrobu. Ale je tu velký rozdíl v kvalitě a druhu surovin, proto bych nabádala, abyste někdy zkusili udělat domácí sýry, ať už k namazání, zapékání nebo zeželírované na krájení na kousky. Určitě by bylo dobré znát možnosti a pořád je to cca 40 Kč versus 120 Kč za kešu Rýs, vyrobený dost podobně.

Pokud napařuji hrášek, nebo vařím jinou zeleninu, vývar z ní využiji na polévku či omáčku. Vývar z brambor je dobrý škrobnatý základ, který se hodí na doředění těsta placek, chleba, základ polévek, omáček, na podušení základu na směs s masem či těstovinou - nemusíte přidávat škrob nebo mouku a zahustí se. 
Tady samozřejmě jde už o malé peníze, ale myslím, že to dává přesto VELKÝ smysl. 

Voda z napařování zeleniny a vaření těstovin

Pokud napařuji hrášek, nebo vařím jinou zeleninu, vývar z ní využiji na polévku či omáčku. Vývar z brambor je dobrý škrobnatý základ, který se hodí na doředění těsta placek, chleba, základ polévek, omáček, na podušení základu na směs s masem či těstovinou - nemusíte přidávat škrob nebo mouku a zahustí se.   

Pokud vařím těstoviny, tak vývar z nich použiji na podlévání zeleniny, omáčky, ryb, krevet, masa - jako třeba v mém starším receptu na těstoviny s krevetami. Pokud mi nějaký vývar přece jen zbyde, zaleju s ním psovi žrádlo a při nejhorším vychladlým zalévám květiny a záhony. 

Když je sucho, zalévám i kompost, ten by také neměl být vyschlý. Sice se proběhnete s hrncem po zahradě, ale je to určitě ohleduplně k přírodě. V létě takhle schraňujeme i vodu z omývání zeleniny do kyblíku ve dřezu, slité zbytky čajů, vody z vaření knedlíků. Kupodivu je to opravdu docela dost, například při denním vařením a stravování pouze doma je to 10 litrů denně. A kdo nemá zahradu a kytky už přelité, lepší snad zalít WC a ušetřit čistou pitnou vodu...

Tady samozřejmě jde už o malé peníze, ale myslím, že to dává přesto VELKÝ smysl. 


Maso

Nejlepší je samozřejmě kupovat maso v balíčcích ve velkém a ukládat do mrazáku. Alespoň nakoupit tak, aby na týden bylo několik porcí masa čerstvého v lednici a kosti s odřezky schraňovat. Drůbež nakupuji celou a doma si ji porcuji podle potřeby a buď zpracuji, nebo dám hned do mrazáku. Ryby kupujeme celé, filetované jsou dost drahé, tak si je naporcujeme doma a kosti s hlavou putují psovi nebo do mrazáku na rybí vývar.

  1. Kosti, chrupavky a odřezky z masa zamrazte a použijte na vývary. Stejně tak hlavy ryb ( bez očí, šupin atd.) a jejich kostry využijte později na rybí vývar. 
  2. Dobrá rada je naučit se vařit z levnějších kusů masa. Taková pomalu tažená kližka se nakonec krásně rozpadá a pokud využijete pomalý hrnec, který má minimální příkon, každé maso bude nakonec při správném načasovaní měkké a zároveň opravdu chutné. 
  3. Kuřata kupuji farmářská, jejich cena je samozřejmě daleko vyšší než "babišovek", ale výtěžnost je ohromná. Navíc mi po nich není zle. Z jedno farmářského kuřete, které má cca 2,2 kg (za 170 kč / kilo ) uděláme pro tři osoby : prsa k jednomu jídlu, stehna a křídla k druhému jídlu, obrané maso ke třetímu jídlu, odřezky a chrupavky pro psa alespoň na dva dny a  jeden opravdu silný vývar. Tj.  z celkových 374 Kč máme 4 hlavní chody pro tři lidi po cca 30 kč. A to si rádi zaplatíme.
  4. Obrané maso z pečené drůbeže nebo i vepřového se dobře využije na pomazánky, paštiky, do salátů, sendvičů a toustů nebo zapečených závinů. Pokud potřebujete zpracovat i kůže nebo vařené chrupavky, umixujte je místo tuku do paštiky.
  5. Protože míváme tak dvakrát do roka domácí uzené, druhý vývar z něj využívám jako základ polévky.
  6. Kůži ze špeku, pokud ji nesní pes, dávám do polévek na vyvaření a nemusím přidávat další tuk. Italové takhle dávají do polévky vyvařit kůru z parmazánu.
  7. Pokud někdy máme vepřové s kůží, kůži nakrájím na kostky a vypékám na křupavý kruton. Tuk sbírám na pomazánky a pečení. Stejně tak schovávám kachní sádlo, které vydrží ve skle v lednici velmi dlouho a dobře se na něm opékají například brambory nebo zelenina, hlavně pro syna. Když je tuku moc, hodí se do krmítka pro ptáky, pokud není nijak kořeněný. Nebo ho dávám po lžících psovi do žrádla. 
  8. Někdy se seženou i levné vnitřnosti, které se dobře zavařují do polévek nebo zadělávají s omáčkou. Tady je nejlepší tip nějaká stará kuchařka. Dříve hospodyně využívaly opravdu celé zvíře. Jazyky, rypáčky, pařátky, střívka, ouška, hlavy...nebojte se něco vyzkoušet. 


Další pokračování seriálu už bude méně o surovinách, ale více o využívání jednorázového i stálého vybavení kuchyně, čtěte zde:

A pokud vám unikl první díl, najdete ho také na mém blogu: